III.ÚS 619/2000 (Náhrada nákladů řízení vynaložených nadbytečně)
Z odôvodnenia
Ustanovení § 101 odst. 2, věta druhá o.s.ř., ve znění platném
v době rozhodování, stanoví, že nedostaví-li se účastník řádně
předvolaný k jednání ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení,
může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka.
V předmětné věci však, jak bylo uvedeno výše, se navrhovatel řádně
omluvil a navíc požádal o odročení s tím, že chce být řízení
přítomen, což lze vyvodit z jeho sdělení, že na věci má mimořádný
zájem. V takovém případě, konstatoval Ústavní soud, neměl soud I.
stupně ve věci jednat a měl nařízené jednání přeložit, když omluva
a žádost o odročení byly soudu I. stupně doručeny včas. Náklady,
které v souvislosti s tímto jednáním vznikly protistraně a byly
zahrnuty do nákladů, které je navrhovatel povinen uhradit, byly
tak vynaloženy neprávem (nadbytečně). Vzhledem k této skutečnosti
Ústavní soud konstatoval, že obecné soudy svým postupem porušily
právo navrhovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 a násl.
Listiny, když nepochybně součástí obsahu tohoto práva je i právo
hradit jen ty náklady, které byly důvodné.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies