Pl.ÚS 37/96 (K samostatné a přenesené působnosti obcí)
Z odôvodnenia
Podle ustálené judikatury Ústavního soudu výčet, obsažený
v § 14 odst. 1, je "nutno z hlediska jeho interpretace ve smyslu
zákonného zmocnění k vydání obecně závazných vyhlášek obcí
považovat za výčet taxativní.Jeho demonstrativní dikci, jakož
i všeobecnost vymezení samosprávné působnosti obce obsaženou v §
14 odst. 2 zákona o obcích nutno vztáhnout toliko na tu
samosprávnou působnost obce, ve které obec nevystupuje jako
subjekt, určující pro občana povinnosti jednostrannými příkazy
a zákazy" (nález
Pl. ÚS 5/93, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů
a usnesení - sv. 1., C.H. Beck, Praha, 1994, str. 35). Ostatně
Ústavní soud již několikrát judikoval, že podle čl. 4 odst. 1
Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") mohou být
povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a že
podle čl. 2 odst. 4 Ústavy a podle čl. 2 odst. 3 Listiny nesmí být
nikdo nucen činit, co zákon neukládá. Z těchto ustanovení pro
oblast působnosti obce vyplývá, že v případech, kdy obec vystupuje
jako subjekt určující pro občana povinnosti jednostrannými zákazy
a příkazy, tj. zejména vydává-li obecně závazné vyhlášky, jejichž
obsahem jsou právní povinnosti, může tak činit jenom v případě
výslovného zákonného zmocnění (srov. např. nálezy
Pl. ÚS 5/93 nebo
Pl. ÚS 26/93, tamtéž, str. 35 a 87).
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies