II.ÚS 617/24(Přípustnost dovolání v exekučním řízení vedeném pro vymožení pohledávky ze spotřebitelské smlouvy)
Z odôvodnenia
Založil-li Nejvyšší soud své rozhodnutí o objektivní nepřípustnosti dovolání stěžovatelky na ústavně nekonformním výkladu kogentního ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) porušil právo stěžovatelky na přístup k soudu vyplývající z práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Existuje-li ústavně konformní výklad § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., který umožňuje vztáhnout výjimku pro spotřebitelské smlouvy i na exekuční řízení, bylo povinností Nejvyššího soudu tento výklad preferovat, neboť s ohledem na právo na přístup k soudu má být za takové situace preferována objektivní přípustnost dovolání před objektivní nepřípustností. Posouzení dovolání jako objektivně nepřípustného se totiž definitivně uzavírá dovolateli možnost dosáhnout přezkumu napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, neboť vylučuje, aby se Nejvyšší soud zabýval důvody pro přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř.