IV.ÚS 1355/18(Svévolný postup orgánu činného v trestním řízení - předání peněz zajištěných v rámci trestního řízení do zahraničí)

II. Z právní úpravy předání a převzetí trestního řízení upravené v § 105 až 117 zákona o mezinárodní justiční spolupráci výslovně neplyne, jak nakládat při předání trestního řízení se zajištěným majetkem. Jediná úprava týkající se zajištěného majetku v rámci předání trestního řízení je obsažena v § 107 odst. 1 písm. e) zákona o mezinárodní justiční spolupráci, podle kterého se do žádosti o převzetí trestního řízení uvede informace o trvání zajištění věcí a majetku. Dané ustanovení je třeba vykládat tak, že zajištění po předání trestního řízení nadále trvá v České republice a pro jakékoli další nakládání s ním je vyžadován postup mezinárodní justiční spolupráce podle výše popsaných ustanovení zákona o mezinárodní justiční spolupráci. Nelze akceptovat, že by předáním trestního řízení bez dalšího přešel do právní sféry jiného státu jakýkoli zajištěný majetek ve vlastnictví třetích osob zcela bez záruk jinak stanovených zákonem o mezinárodní justiční spolupráci, trestním řádem a konečně i ústavním pořádkem České republiky. Při předání trestního řízení podle § 105 a násl. zákona o mezinárodní justiční spolupráci se automaticky nepřevádí zajištěné věci či jiné majetkové hodnoty. Pro další zacházení s nimi je nutno postupovat podle běžných právních norem regulujících nakládání se zajištěnými věcmi v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních. Současně peněžní prostředky zajištěné na účtu u peněžního ústavu jako výnosy z trestné činnosti v souladu s definicemi obsaženými v čl. 2 písm. d) a e) rámcového rozhodnutí 2003/577 a na něho navazující úpravou v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci nelze chápat jako důkazní prostředky. Nelze s nimi tudíž před předáním ani po předání trestního řízení zacházet jako s věcným důkazem.