III.ÚS 3657/19(Omezení dispozičního práva žalobce aneb zpětvzetí návrhu podle § 96 odst. 6 občanského soudního řádu)
Z odôvodnenia
Porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních a práv a svobod není omezení zásady dispoziční v situaci, kdy žalobce chce vzít zpět žalobu, neboť žalovaný již plnil na základě soudních rozhodnutí, která však byla posléze Nejvyšším soudem zrušena. Právo na přístup k soudu v sobě nezahrnuje právo na ukončení již probíhajícího soudního řízení v libovolný okamžik, neboť za popsané procesní situace by zpětvzetí žaloby mohlo být účelové, což by zasahovalo do principu právní jistoty. V tomto kontextu je proto nutno brát zřetel na kautely zakotvené v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 3 Listiny základních a práv a svobod, z nichž vyplývá možnost zákonodárce svobodné jednání jednotlivců zákonem omezit, resp. je třeba brát na zřetel taktéž zásadu rovnosti účastníků řízení v civilním sporu podle čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky a čl. 37 odst. 3 Listiny základních a práv a svobod.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies