II.ÚS 1511/18(Promlčení výkonu trestu cizince s trvalým pobytem mimo EU po 25 letech)
Z odôvodnenia
K otázce přerušení promlčecí doby pro výkon trestu se Ústavní soud vyslovil v několika rozhodnutích, z nichž zásadním je nález ze dne 29. 8. 2005
sp. zn. IV. ÚS 144/05 (N 166/38 SbNU 327) vydaný ve věci, v níž se stěžovatel úmyslně 11 let vyhýbal nástupu do výkonu dvouletého nepodmíněného trestu odnětí svobody (s pětiletou promlčecí dobou). Ústavní soud shledal za zjištěných okolností, že stížnost je důvodná. Dovodil kromě závěru o promlčení výkonu trestu, že i v kontextu ochrany společnosti před pachateli trestných činů a individuální prevence nelze v dané věci účelu trestu jeho výkonem dosáhnout a trest se stává „holou represí postrádající přínos jak pro odsouzeného, tak i pro společnost samotnou“. Konstatoval též, že doba promlčení výkonu trestu se přerušuje, jestliže opatření směřující k výkonu trestu jsou učiněna především ve vztahu k samotnému odsouzenému a jsou efektivní. Na tento nález později odkázalo usnesení ze dne 29. 3. 2012
sp. zn. II. ÚS 2699/08 argumentem, že „formálním úkonům účinek přerušující promlčení přiznat nelze“.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies