II.ÚS 1376/18(Právo na účinné vyšetřování a prokazování tzv. hájitelných tvrzení)
Z odôvodnenia
Evropský soud pro lidská práva požaduje, aby tvrzení stěžovatele, že byl podroben mučení nebo špatnému zacházení, byla podpořena dostatečným množstvím důkazů. Z jeho judikatury přitom vyplývá, že soud si musí být při hodnocení předložených důkazů mimo rozumnou pochybnost (beyond reasonable doubt) jist tím, že stěžovatel byl způsobem popsaným v stížnosti podroben mučení nebo špatnému zacházení. Takový závěr ovšem může vyplývat z koexistence dostatečně přesvědčivých, jasných a shodných závěrů (inferences) nebo nijak nevyvrácených domněnek o průběhu skutkového děje (unrebutted presumptions of fact) (srov. např. rozsudek pléna ESLP ve věci Irsko proti Spojenému království ze dne 18. 1. 1978 č. 5310/71, § 161; rozsudek velkého senátu ESLP ve věci Labita proti Itálii ze dne 6. 4. 200, č. 26772/95, § 121; rozsudek velkého senátu ESLP ve věci Ramirez Sanchez proti Francii ze dne 4. 7. 2006, č. 59450/00, § 117; rozsudek velkého senátu ESLP ve věci Jalloh proti Německu ze dne 11. 7. 2006, č. 54810/00, § 67; rozsudek velkého senátu ESLP ve věci Bouyid proti Belgii, § 82). Ústavní soud neshledal důvod k tomu, aby v nyní posuzované věci aplikoval odlišný důkazní standard.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies