Pl.ÚS 15/17(Nemožnost uplatnění daňového zvýhodnění na dítě poplatníkem, který uplatňuje tzv. paušální výdaje)
Z odôvodnenia
Ustanovení § 35ca zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 30. 6. 2017, omezující daňového poplatníka v uplatnění daňového zvýhodnění, nebylo v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Uvedené ustanovení nevykázalo neústavní zásah do práva na ochranu vlastnictví, resp. majetku (čl. 11 odst. 1 a 5 Listiny základních práv a svobod), neboť naplnilo formální i materiální hledisko zákonnosti, sledovalo legitimní cíl a nepředstavovalo pro daňové poplatníky, na něž dopadalo, nepřiměřené břemeno mající „rdousící efekt“ vůči jejich majetkové či příjmové základně; nevedlo ani k porušení práva na rovné zacházení (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), protože míra odlišného zacházení mezi jednotlivými skupinami poplatníků nebyla zcela zjevně nepřiměřená a v jeho konstrukci nebyl obsažen žádný z tzv. podezřelých důvodů (suspect classification).