III.ÚS 2324/17(Kritérium majetkové potenciality při stanovení výše výživného a právo na svobodnou volbu povolání)
Z odôvodnenia
Východiskem pro určení rozsahu výživného za situace, kdy tvrzená změna majetkových poměrů povinného neovlivnila jeho schopnost platit výživné v nadprůměrných částkách (a jde o to, jak vysoko "nad průměrem" bude), musí být požadavek shodné životní úrovně dle § 915 občanského zákoníku, odůvodněné potřeby oprávněných a současné majetkové poměry povinného. Z příjmů, kterých povinný nedosahuje, by soudy měly vyjít podpůrně, přičemž důsledná ústavně konformní aplikace § 913 odst. 2 občanského zákoníku vyžaduje, aby soudy řešily případnou kolizi se zásahem do práva na svobodnou volbu povolání zaručenou čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; stanovit výživné na základě příjmů, kterých povinný nedosahuje, mohou jen v případech, kdy to smysl a účel výživného vyžaduje a kdy je legitimní požadovat, aby si povinný našel "lepší" zaměstnání (in concreto: příjem cca půl milionu korun českých čistého měsíčně). Ve výkonu práva dle čl. 26 odst. 1 Listiny by povinný neměl být omezován jen proto, aby si oprávnění zachovali značně nadstandardní životní úroveň, které dosahovali v minulosti díky dřívějším příjmům stěžovatele.