IV.ÚS 203/17(Státem uplatněná nemravná námitka promlčení v řízení o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným trestním stíháním)
Z odôvodnenia
Vztah z uzavřené smlouvy o právní pomoci je samostatný a se vztahem z titulu náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. nesouvisí. Odlišné právní vztahy a důsledky promlčení nelze zaměňovat a bez výslovného zákonného zmocnění omezit ústavně zaručené právo stěžovatelky a) na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Odvolací soud vyložil § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. excesivním způsobem, který se příčí dobrým mravům, neboť fakticky „vyčetl“ stěžovatelce a), že se nezachovala nemravně – jako kdyby vznesení námitky promlčení bylo její povinností, a nikoliv jen právem. Stěžovatelka a) jednala v souladu s dobrými mravy a stěží jí lze toto chování vyčítat (právě naopak). Podstatné je, že stěžovatelka a) odměnu obhájci zaplatila (započetla), tím se fakticky zmenšil její majetek a vznikla skutečná škoda, která je jednoznačně v příčinné souvislosti s nezákonným usnesením o zahájení trestního stíhání. Stěžovatelce a) tak byla upřena ústavní práva na spravedlivý proces a náhradu škody za nezákonné rozhodnutí podle čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 1 odst. 1 Ústavy.