II.ÚS 3742/14

Z odôvodnenia

Pokud české soudy takto nepostupovaly a prohlásily se za mezinárodně příslušné rozhodnout o žádosti stěžovatele o navrácení dítěte zcela autonomně na základě samostatně provedeného dokazování, nelze mít jejich závěry za souladné s ústavními zárukami stěžovatelova práva na spravedlivý proces, reflektujícími závazky České republiky podle Haagské úmluvy a práva Evropské unie.

Odkazuje na rozhodnutia súdov

21 Cdo 4909/2014(Právo Evropské unie,Pravomoc soudu)
Najvyšší súd ČR, Uznesenie zo dňa 19. 3. 2015

30 Cdo 1994/2013 (Rodičovská odpovědnost (o. z.), Evropská unie, Příslušnost soudu, Výchova nezletilých dětí)
Najvyšší súd ČR, Uznesenie zo dňa 27. 1. 2015

30 Cdo 5473/2007
Najvyšší súd ČR, Rozsudok zo dňa 5. 3. 2008

IV.ÚS 114/96 (K povinnosti státního orgánu dokončit zahájené řízení)
Ústavný súd ČR, Nález zo dňa 25. 9. 1997

Je odkazované z rozhodnutí súdov

I.ÚS 387/20(Eurokonformní interpretace § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. v řízení o výkonu rozhodnutí vydaných v jiném členském státě (Výkon rozhodnutí...)
Ústavný súd ČR, Nález zo dňa 26. 5. 2020

I.ÚS 2160/19
Ústavný súd ČR, Uznesenie zo dňa 16. 7. 2019

IV.ÚS 1309/17
Ústavný súd ČR, Uznesenie zo dňa 13. 6. 2017

II.ÚS 1080/17
Ústavný súd ČR, Uznesenie zo dňa 16. 5. 2017

III.ÚS 1080/16
Ústavný súd ČR, Uznesenie zo dňa 21. 3. 2017

I.ÚS 2329/15
Ústavný súd ČR, Uznesenie zo dňa 18. 7. 2016

III.ÚS 2823/15
Ústavný súd ČR, Uznesenie zo dňa 2. 2. 2016

Produkty

II.ÚS 3742/14

Z odôvodnenia

Pomocník

Obchodné informácie

O EPI

Poradňa

Súhlas s použitím cookies

Vlastné nastavenie cookies

Nevyhnutné cookies

Funkčné

Marketingové a externé