IV.ÚS 2327/13(Okolnosti uplatnění principu právní jistoty ve vztahu k derogaci vyhlášky č. 484/2000 Sb.)
Z odôvodnenia
Ústavní soud přitom tyto důsledky vyhlášky č. 484/2000 Sb. shledával tak intenzivními, že přistoupil k jejímu zrušení en bloc, aniž by připustil možnost její ústavně konformní interpretace a aplikace například i za pomoci kritéria účelně vynaložených nákladů ve smyslu § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, nebo při zohlednění jeho vlastní judikatury týkající se otázek náhrady nákladů řízení [srov. za všechny přiměřeně například nález 25. 7. 2012 sp. zn.
I. ÚS 988/12 (N 132/66 SbNU 61)]; Ústavní soud totiž dovodil (srov. výslovně bod 104 citovaného nálezu sp. zn.
Pl. ÚS 25/12), že zmírnění účinků vyhlášky č. 484/2000 Sb. pomocí tohoto instrumentaria vede k nepředvídatelnosti a nejednotnosti soudního rozhodování.