I.ÚS 1963/13 (Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a právními závěry soudů při rozhodování o majetkových poměrech otce pro určení výše jeho výživného)
Z odôvodnenia
Soudy obou stupňů opřely svůj závěr o majetkových poměrech stěžovatele, jež jsou rozhodné pro určení výše jeho vyživovací povinnosti k jeho nezletilým dcerám, o skutková zjištění, že stěžovatel je jediným společníkem obchodní společnosti a tudíž je třeba při posouzení jeho majetkových poměrů přihlédnout i k uvažovaným ziskům této společnosti, že hradí leasingové splátky na dva luxusní automobily a že má konkrétní nemovitost. Učinily tak přesto, že bylo provedeno dokazování, z něhož vyplývá, že stěžovatel svůj podíl ve společnosti převedl na třetí subjekty, že již leasingové splátky na uvedené automobily nehradí a předmětné automobily ani nemovitost již nevlastní. Rozhodnutí tedy nemají oporu v provedeném dokazování a vedou Ústavní soud k závěru, že v posuzovaném případě existují výrazné rozpory mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Tento extrémní rozpor Ústavní soud chápe jako zásah do práva stěžovatele na spravedlivý proces, které je garantováno čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies