III.ÚS 2801/11 (Odměna ustanoveného advokáta a aplikace moderačního práva soudu podle § 150 o. s. ř.)
Z odôvodnenia
II. Při odměňování ustanoveného advokáta v soudním řízení přitom není ve hře jen jeho odměna za práci, respektive jeho právo na ochranu majetku, nýbrž tuto problematiku je třeba vnímat v širší souvislosti, a to zejména v souvislosti s právem účastníka na právní pomoc dle čl. 37 odst. 2 Listiny. Pokud stát není schopen zavést a prostřednictvím obecných soudů používat uspokojivou a předvídatelnou právní úpravu odměňování ustanovených advokátů, oslabuje tak právě základní právo jednotlivců na právní pomoc, neboť nejistá či neadekvátně nízká odměna je bezpochyby způsobilá mít demotivující účinky na práci advokáta (stejně jako kohokoli jiného) a její kvalitu. I z tohoto důvodu by tedy obecné soudy měly přistupovat obzvlášť obezřetně k odklonům od základního pravidla odměňování ustanovených zástupců, tj. odměňování v souladu s ustanoveními advokátního tarifu.