II.ÚS 2234/10 (K důsledkům změny judikatury soudů, k níž doslo v průběhu soudního řízení)
Z odôvodnenia
Pokud se žalobce při podání žaloby neopíral o ustálenou soudní interpretaci relevantního práva, nýbrž jen o ojedinělé, v té době excesivní rozhodnutí, přičemž změna judikatury Nejvyššího soudu, ke které došlo v jeho prospěch v průběhu řízení o jeho žalobě, měla ve vztahu k němu toliko povahu náhody, kterou nijak nepředjímal a ani se o ni nesnažil, pak za předpokladu priority hodnoty stálosti judikatury, již lze prolomit pouze za podmínky splnění přísných procedurálních a materiálních podmínek, nelze vytknout obecnému soudu, že by se pominutím obratového rozhodnutí Nejvyššího soudu excesivně odchýlil od (relevantním způsobem a nově) založené judikatorní praxe. Jeho rozhodnutí se nevymyká zásadě právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky ani nezasáhuje do práva žalobce na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies