I.ÚS 669/13 (Kritéria vybočení ze zásady rozhodnutí o nákladech řízení podle úspěchu ve věci samé)
Z odôvodnenia
Těmito skutečnostmi jsou zejména souběžný, časově vzájemně vázaný průběh obou řízení, v nichž stěžovatel vystupoval jednou jako podpůrce (vedlejší účastník) strany žalované, podruhé jako žalovaný; zástupce stěžovatele přitom v rámci obou úkonů právní služby, spočívajících v převzetí a přípravě zastoupení, musel předběžně zhodnotit rozhodné skutečnosti a posoudit právní aspekty věci ze dvou odlišných pozic, a to z pozice žalovaného, jehož podporoval, i z pozice vlastní obrany při případném neúspěchu žalovaného. Vyjádřil-li se posléze právní zástupce písemně za stěžovatele jako žalovaného, učinil tak kvalifikovaně, řádně a v době, kdy ještě panovala nejistota o výsledku obou řízení – i z toho je patrné, že příprava k tomuto vyjádření byla v rámci převzetí věci nezbytná. Nelze též přehlédnout, že předmětem obou skutkově i právně složitých řízení byly značné finanční částky, jejichž výše se odrazila i ve výši odměny za zastoupení advokátem.