I.ÚS 386/12 (Požadavek náležitého zhodnocení skutkových zjištění v odůvodnění rozhodnutí)
Z odôvodnenia
Ustanovení § 120 odst. 4 obč. soudního řádu soudu umožňuje, aby vzal shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění, přitom tento institut má podobný účel jako institut dokazování, kterým je zjištění či ověření tvrzených skutečností, tudíž se judikatorní a doktrinální poznatky ohledně dokazování přiměřeně použijí na shodná tvrzení účastníků. Jestliže Ústavní soud v minulosti jasně konstatoval, že neprovedení navrhovaného důkazu a jeho následné nedostatečné zdůvodnění je porušením práva na spravedlivý proces [srov. nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 1999, sp. zn.
I. ÚS 236/98 (N 122/15 SbNU 165)], k podobným závěrům je třeba se přichýlit i v případě, kdy soud nevzal v potaz a ani řádně nezdůvodnil, proč nevyšel ze shodného tvrzení účastníků. Pokud odvolací soud v posuzované věci nezohlednil shodné prohlášení účastníků řízení a ani se ve svém rozsudku s jeho odmítnutím přesvědčivě nevypořádal, zatížil své rozhodnutí vadou, které je ve svém důsledku nepřípustným porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.