I.ÚS 3508/12 (Transformace práva trvalého užívání na právo vlastnické)
Z odôvodnenia
Obsah právní normy se obvykle zjišťuje ze slovního vyjádření, není-li slovní znění jednoznačným vodítkem ke zjištění skutečného obsahu, je třeba brát zřetel i na ostatní okolnosti, za kterých byla právní norma přijata, uplatní se též teleologický výklad zohledňující též úmysl zákonodárce, na něhož lze soudit z důvodové zprávy. Tato pravidla je třeba uplatnit i při výkladu § 879c obč. zákoníku, jehož právní následky hodnotily obecné soudy v posuzované věci. Ústavní soud shledal, že důvodová zpráva k zákonu č. 103/2000 Sb., kterým bylo toto ustanovení doplnění do obč. zákoníku neobsahuje žádné relevantní údaje, neboť předmětné ustanovení bylo do návrhu zákona inkorporováno až na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (přitom zdůvodnění nelze zjistit ani ze zápisu z 24. schůze výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, III. volebního období). Za této situace lze považovat přístup Nejvyššího soudu koncentrující se do požadavku, aby nositel práva trvalého užívání k pozemku byl vlastníkem příslušné budovy i k 1.7.2001, tedy až k předpokládanému dni nastoupení právních účinků přechodu vlastnického práva ze státu na trvalého uživatele, za ústavně konformní, neboť směřuje k žádoucímu vytváření souladných vlastnických vztahů k pozemku a ke stavbě na takovém pozemku zřízené.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies