I.ÚS 1787/11 (Svévolná aplikace práva ve vztahu k povinnosti zaplatit náklady exekuce)
Z odôvodnenia
Při stanovení výše odměny soudního exekutora, má-li tato dostát požadavkům vyplývajícím z práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a ochrany vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny, je třeba zohlednit jistý stupeň dobrovolnosti ve splnění vymáhané povinnosti, byť k němu došlo až po nařízení exekuce, avšak stále před jejím vynuceným provedením. Nastane-li takováto situace, tato zásada by se měla aplikovat tím způsobem, že soudnímu exekutorovi náleží odměna v poloviční výši podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem (dále jen „exekuční tarif“). Toto pravidlo se přitom uplatní i pro případ, kdy se odměna exekutora stanoví podle § 6 odst. 3 exekučního tarifu v minimální výši 3 000 Kč, a to bez ohledu na to, zda se pro určení této odměny v konkrétním případě použije exekuční tarif ve znění účinném do 31. října 2008, nebo až po účinnosti jeho novely provedené vyhláškou č. 330/2008 Sb., kterou bylo vyňato posledně uvedené ustanovení z dosahu § 11 odst. 1 písm. a) exekučního tarifu.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies