III.ÚS 3395/10 (Dokazování v trestním řízení, presumpce neviny a časová působnost trestních zákonů)
Z odôvodnenia
Jestliže skutkový stav nebyl v napadeném rozsudku soudu prvního stupně správně zjištěn, nelze aplikovat ustanovení § 259 odst. 3 tr. řádu; odvolací soud po zrušení napadeného rozsudku nemůže sám ve věci rozhodnout, nýbrž musí věc vrátit k novému rozhodnutí soudu prvního stupně. Pokud skutkový stav nebyl soudem prvního stupně správně zjištěn a odvolací soud po zrušení napadeného rozsudku rozhodl sám, je třeba rozhodnutí odvolacího soudu pokládat za překvapivé; obviněný by byl tímto nesprávným postupem připraven o možnost dvojinstančního posouzení jeho trestní věci a bylo by porušeno jeho základní právo na odvolání v trestních věcech, garantované článkem 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.