III.ÚS 2173/10 (Slovenské důchody XVIII - aplikace Smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení)
Z odôvodnenia
Pakliže se posuzovaná věc z hlediska vymezení rozhodné materie, jakož i otevřeného výkladového sporu zcela identifikuje s ústavní stížností, o níž Ústavní soud již dříve rozhodl nálezem sp. zn.
III. ÚS 939/10 ze dne 3. 8. 2010 [N 153/58 SbNU 295; v němž dospěl k závěru, že "organizační jednotka Československé státní dráhy, Správa přepravních tržeb se sídlem v Bratislavě, nebyla zaměstnavatelem stěžovatelky, neboť nikdy neměla právní subjektivitu, která by jí umožnila uzavřít s ní pracovní smlouvu. Zaměstnavatelem vždy byly Československé státní dráhy, jejichž sídlo bylo na území České republiky. Podle čl. 20 odst. 1 Smlouvy jsou proto všechny doby pojištění (zabezpečení), jež stěžovatelka získala do 31. prosince 1992, dobami pojištění (zabezpečení) České republiky, nikoli Slovenské republiky"], uplatní se jeho důsledky vzhledem k čl. 89 odst. 2 Ústavy i zde. Činí se tak - vzhledem k tomu, že Ústavní soud rozhoduje konkrétní věc - v té míře, v níž reflektují rozhodné souvislosti jejího výkonu práce a Ústavním soudem stabilně traktované zásady posuzování kauz tzv. "slovenských důchodů", a není jimi předjímán celkový výsledek stěžovatelčina "důchodového" sporu.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies