II.ÚS 868/12 (Úprava styku potenciálního otce s nezletilým dítětem na základě předběžného opatření)
Z odôvodnenia
Ústavní soud shledal další pochybení krajského soudu, pro které je potřeba napadené usnesení zrušit, byť tak stěžovatelka ve svém podání neargumentuje. Napadeným usnesením bylo změněno prvoinstanční rozhodnutí, jímž byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut. Ústavní soud v nálezu sp. zn.
Pl. ÚS 16/09 (N 8/56 SbNU 69; 48/2010 Sb.) dospěl k závěru, že ustanovení § 220 odst. 3 občanského soudního řádu je v části, která umožňuje změnu usnesení, jímž byl soudem prvního stupně odmítnut nebo zamítnut návrh na vydání předběžného opatření nebo jímž bylo řízení o tomto návrhu zastaveno, v kontextu platného a účinného občanského soudního řádu v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Toto ustanovení tedy dnem 1. 4. 2011 zrušil. Postupu krajského soudu ve věci nyní přezkoumávané tedy pro změnu předmětného usnesení Okresního soudu ve Znojmě chyběla potřebná opora v procesním předpise. Svým postupem tak krajský soud stěžovatelce znemožnil se proti rozhodnutí, jímž jí založil povinnost, bránit v obdobném rozsahu, jako mohl svá práva před soudem chránit žalobce. Založil tím rozpor s ústavní zásadou rovnosti účastníků řízení, což zde vedlo k porušení základního, z uvedené zásady plynoucího práva stěžovatelky.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies