II.ÚS 790/10 (Nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání v případě nevyužití opravného prostředku proti němu)
Z odôvodnenia
Dle Ústavního soudu nelze z nepodání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání dovozovat, že se tím dotčená osoba dobrovolně vzdává svého základního práva na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím státního orgánu, které je zakotveno v čl. 36 odst. 3 Listiny. Z Listiny totiž vyplývá, že případné vzdání se některého ze základních práv, pokud to jeho povaha nevylučuje, musí být jednoznačné, dobrovolné a musí splňovat standard "vědomého a rozumného vzdání se práva". Před učiněním takového závěru musí být zřejmé, že dotyčný mohl rozumně předvídat, jaké důsledky jeho jednání může mít. Co se týká povinnosti vyčerpat opravné prostředky, je tato dána pouze (i s ohledem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva), pokud se jedná o opravné prostředky, které jsou dostatečné a efektivní. Stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání v tomto smyslu efektivním prostředkem není. Navíc vzhledem ke třídenní lhůtě pro její podání není spravedlivé po obviněném požadovat, aby si v takto krátké době uvědomil všechny důsledky, které mohou zásadně ovlivnit jeho pozdější procesní postavení.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies