I.ÚS 823/11 (Svoboda projevu výkonného umělce ve vazbě na ochranu dobrých mravů hospodářské soutěže ("mercedes versus trabant"))

Stěžovatel je ke své manželce vázán osobní a emoční vazbou, a proto nešlo zcela jednostranně posoudit tento vztah jako vztah manažera, klientky a konkurentky. Nelze jej proto sankcionovat, že se při moderátorem podsunuté otázce na srovnání manželky a žalobkyně neoprostil od tohoto citového pouta, určujícího pro individualitu člověka. Právě ono totiž vysvětluje a ospravedlňuje, proč stěžovatel zcela bezprostředně pronesl, byť jakkoliv jednostranný, názor, že se s jeho manželkou nemůže nikdo (a to ani žalobkyně) srovnávat. Manželství, resp. partnerské vztahy představují samotné jádro lidského společenství, a proto by jejich význam neměl být zásadně srovnáván s žádným jiným poutem [obdobně viz 6 BVerfGE 55, (1957)], rozhodně ne pak s obchodněprávním vztahem manažera a klienta. Jinak dochází, parafrázujeme-li teze německého filosofa Jürgena Habermase, "komercionalizací" projevů osobnosti ke "kolonizaci životního světa" čistě jen ekonomickou logikou (viz Habermas, J.: The Theory of Communicative Action. Boston: Beacon Press, 1984). Řečeno slovy jiného slavného sociologa Georga Simmela, v kultuře orientované na peníze příliš "pomíjíme onen specifický, ekonomicky nevyjádřitelný význam věcí", jelikož "objekty ekonomického styku mají jisté stránky, jež nelze penězi vyjádřit", a proto tak snadno dochází k "překrývání kvalitativních hodnot hodnotami kvantitativními", což má za důsledek "pronikání peněžního hodnocení do životních obsahů", kdy "stále více věcí, stojících mimo směnný oběh, je vtahováno do jeho neustávajícího toku" (Simmel, G.: Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: SLON, 1997, s. 15 a násl.). V projednávané věci byly obecnými soudy stěžovatelem pronesené výroky, využívající "pro srovnání výkonů umělkyň kvalitativně, výkonově, cenově i prestižně odlišných značek výrobků", posuzovány extenzivně pouze jako obchodněprávní otázka nekalé soutěže.