IV.ÚS 50/10 (Pokračování v přerušených řízeních v důsledku prohlášení konkursu)
Z odôvodnenia
V záhlaví citované rozhodnutí je řádně (byť stručně) odůvodněno, když z něj je patrné, jakými úvahami byl soud veden. Ústavní soud toto rozhodnutí nepovažuje za projev svévole. Ačkoli se Městský soud v Praze nezabýval hledisky pro rozhodnutí o pokračování v řízení stanovenými v § 265 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), nemá tato skutečnost podle náhledu Ústavního soudu za následek svévoli v jeho rozhodování, a to s ohledem na shledaný rozpor zastavení řízení s § 263 odst. 1 insolvenčního zákona. Za této situace by ani naplnění těchto hledisek na jeho rozhodnutí evidentně ničeho nezměnilo. Ústavní soud v záhlaví citované rozhodnutí neshledává ani za jsoucí v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, neboť stěžovatelka měla možnost dosáhnout vrácení soudního poplatku, a to pokud by, jak uvádí ve svém vyjádření Městský soud v Praze, nejprve požádala o souhlas insolvenčního soudu s pokračováním v řízení, vzala zpět část pohledávky ve výši soudního poplatku a teprve poté vzala žalobu zpět a požádala o vrácení soudního poplatku.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies