III.ÚS 3606/10 (Náležité odůvodnění rozhodnutí soudu o nákladech řízení)
Z odôvodnenia
Jedním z principů představujících součást práva na řádný proces, jakož i pojmu právního státu (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 1 odst. 1 Ústavy) a vylučujících libovůli při rozhodování je i povinnost soudů své rozsudky odůvodnit (§ 157 odst. 1 o. s. ř.), a to způsobem zakotveným v ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř. Z judikatury Ústavního soudu plyne, že právu na spravedlivý proces odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit a v tom rámci se adekvátně, co do myšlenkových konstrukcí racionálně logickým způsobem vypořádat se všemi důkazy i s argumentačními tvrzeními uplatněnými účastníky řízení, přičemž v opačném případě dochází k ústavněprávnímu deficitu obdobnému kategorii neústavnosti v podobě tzv. opomenutých důkazů [nález sp. zn.
I. ÚS 113/02 ze dne 4. 9. 2002 (N 109/27 SbNU 213)]. Je takto povinností obecných soudů vypořádat se se vším, co v průběhu řízení vyšlo najevo a co účastníci řízení tvrdí, má-li to vztah k projednávané věci [nálezy sp. zn.
IV. ÚS 563/03 ze dne 12. 5. 2004 (N 71/33 SbNU 209), sp. zn.
I. ÚS 301/02 ze dne 1. 8. 2005 (N 146/38 SbNU 159), sp. zn.
I. ÚS 593/04 ze dne 20. 12. 2005 (N 230/39 SbNU 443), sp. zn.
III. ÚS 961/09 ze dne 22. 9. 2009 (N 207/54 SbNU 565)].