III.ÚS 205/11 (Rovnost účastníků řízení o předběžném opatření)

Smyslem výroku III nálezu Ústavního soudu ze dne 19. ledna 2010 sp. zn. Pl. ÚS 16/09 (N 8/56 SbNU 69; 48/2010 Sb.) bylo umožnit obecným soudům, aby po přechodnou dobu účinnosti § 220 odst. 3 občanského soudního řádu, který byl tímto nálezem zrušen dnem 1. dubna 2011, nebyly povinny toto ustanovení aplikovat v případech, kdy by právě v důsledku jeho aplikace došlo k porušení základního práva nebo svobody účastníka řízení. Dospěl-li tedy odvolací soud k závěru, že jsou dány důvody pro nařízení předběžného opatření a v tomto smyslu pro změnu usnesení soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut nebo odmítnut návrh na nařízení předběžného opatření nebo zastaveno řízení o takovémto návrhu, měl současně posoudit, zda by s ohledem na předmět předběžného opatření bylo možné dosáhnout jeho účelu i v případě, že by byl účastník řízení, vůči němuž předběžné opatření směřuje, vyrozuměn o návrhu na jeho nařízení ještě v průběhu odvolacího řízení, čímž by dostal prostor se k němu vyjádřit. Pokud by dospěl k závěru, že takovýto postup není možný, měl v řízení dál postupovat takovým způsobem, aby dostál své povinnosti vyplývající ze zásady rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny a umožnil dotčenému účastníkovi řízení vyjádřit se k předmětnému návrhu jinou procesně relevantní formou. Na základě výroku III výše uvedeného nálezu tak mohl učinit tím, že by za tímto účelem neaplikoval § 220 odst. 3 občanského soudního řádu v té jeho části, která umožňuje zrušení usnesení, kterým bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pouze z důvodů uvedených v § 219a odst. 1 občanského soudního řádu.