I.ÚS 2899/10 (K povinnosti hradit náklady řízení v případě zastavení řízení (§ 146 odst. 2 o.s.ř.))
Z odôvodnenia
Z ústavního hlediska je nepřípustné, aby soud na jedné straně v odůvodnění rozhodnutí uznal, že žalovaná po podání žaloby splnila svoji - resp. žalobou stěžovatelů tvrzenou (i když neuvedenou v petitu žaloby) - povinnost, a zároveň přijal závěr, že žaloba vzatá zpět byla podána nedůvodně, tedy že zastavení řízení procesně zavinili stěžovatelé. Pak je odůvodnění napadeného rozhodnutí vnitřně nesourodé, čímž je nastolen i rozpor mezi rozhodnutím a důvody, o něž soud své rozhodnutí opřel. Takový postup obecného soudu činí pak jeho rozhodnutí rozporným s právem na spravedlivý proces. Nyní posuzovaný případ přiléhavě ukazuje, že teze (kterou aplikoval i městský soud), dle níž to, zda byla zpětvzatá žaloba podána důvodně, tedy zda zastavení řízení procesně zavinil žalovaný, lze zjistit jen z porovnání petitu žaloby a následného chování žalovaného, může být přepjatým formalismem a v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. V konkrétním případě - jako byla nyní posuzovaná věc - může být nutné přihlížet i k odůvodnění žalobního petitu, a to za účelem eliminace stavu, který by byl v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. Princip procesního výsledku nelze chápat formálně, neboť nejen petit, ale i žalobní tvrzení, tedy důvody žaloby vyjadřují, proč se žalobce žalovaného plnění domáhá.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies