I.ÚS 301/09 (K nesprávné interpretaci jednoduchého práva)
Z odôvodnenia
K zásahu do základního práva na ochranu majetku může dojít i postupem obecných soudů založeným na nesprávné interpretaci jednoduchého práva, konkrétně ustanovení o bezdůvodném obohacení a určení jeho rozsahu, jakož i aplikací předpokladů vzniku odpovědnosti za vady v situaci, kdy pro ni nebyly naplněny právní důvody. Obecné soudy musí náležitě zohledňovat rozdíly mezi dvěma druhy závazkových vztahů, a to mezi závazkem vzniklým na základě právního úkonu (typicky smlouvy) a závazkem vzniklým z jiného zavazovacího důvodu (v důsledku bezdůvodného obohacení). Je notorietou, že oba druhy závazkových vztahů mají rozdílný obsah (tj. soubor práv a povinností mezi účastníky), který je při posuzování nároků z příslušného závazkového vztahu nutno plně respektovat. Z toho také vyplývá, že odpovědnost za vady se může uplatnit jen tam, kde dlužník porušil svoji primární závazkovou povinnost splnit dluh řádně a včas. Taková povinnost však neexistuje mimo právní vztah, proto se nemůže uplatnit tehdy, vznikne-li závazek v případě bezdůvodného obohacení; tehdy je namístě pouze posouzení rozsahu obohacení, tedy skutečného rozsahu zvětšení majetku povinného subjektu (tj. osoby povinné bezdůvodné obohacení vydat).
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies