I.ÚS 1595/10 (K náhradě nákladů řízení a odměně ustanoveného advokáta při neexistenci řízení)
Z odôvodnenia
Napadené rozhodnutí je však protiústavní i tím, že znamená porušení ústavního principu rovnosti. Stěžovatel - po poradě s klientem, kterému byl ustanoven - doporučil nepodat žalobu a v této souvislosti vykonal výše uvedené procesní úkony, avšak za právní zastoupení mu nebyla přiznána odměna žádná. Jde o rozlišování bez rozumných důvodů, a proto o protiústavní nerovnost. Tato rozumně neodůvodněná diferenciace nadto zakládá nerozumné důsledky; může totiž motivovat ustanovené advokáty, aby své klienty nevedli k tomu, aby nepodávali zbytečné žaloby (a tím i nadbytečně nezatěžovali soudní systém), ale naopak, aby takové žaloby formálně podávali a aby je vzápětí brali zpět, neboť v opačném případě by advokát neměl nárok od státu na zaplacení hotových výdajů a odměny.