Pl.ÚS 18/07 (K soudnímu přezkumu rozhodnutí správních úřadů o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu trestně stíhanému občanovi)

Ústavní soud (nyní) k závěrům vyjádřeným shora a obsaženým v již citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/07 proto jen doplňuje a znovu připomíná, že jedním ze základních pojmových předpokladů ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) je rozhodování nezávislých a nestranných soudů podle konkrétních zásad stanovených v příslušných procesních předpisech; ty však musí ve svých jednotlivých ustanoveních takový proces také reálně umožňovat a nerozlišovat bezdůvodně mezi jednotlivými subjekty, jejichž základní práva jsou srovnatelná. Takový postup, i když jej třeba běžný výklad příslušných zákonných ustanovení umožňuje, vede k přímému zásahu do ústavně zaručených základních práv či svobod dotčených nositelů veřejného subjektivního práva a v převážné většině i k jejich porušení; stěžejní principy moderního demokratického právního a ústavního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky), který je chápán a definován jako tzv. materiální právní stát, vázaný nejvyššími ústavními zásadami a hodnotami, totiž něco takového nepřipouštějí. I podstata právní jistoty jako jednoho z atributů právního státu - zahrnující i ochranu důvěry v právo - spočívá zejména v tom, že každý může spoléhat na to, že mu stát poskytne efektivní ochranu v jeho právech a dopomůže mu k realizaci jeho subjektivního práva. Ústavní soud má sice za to, že není na něm, aby zákonodárci detailně naznačoval, jakou právní úpravu má ohledně posuzované problematiky přijmout. Před jejím přijetím však bude na zákonodárci, aby důkladně a konzistentně uvážil, zda je opravdu únosné, aby o odepření vydání či odnětí cestovního dokladu rozhodovaly správní úřady a správní soudy a zda tato otázka do jejich kompetence vůbec spadá. Ve svých důsledcích jde totiž o zajišťovací institut; rozhodnutí o tom, že je třeba ho použít, by měly činit ty orgány veřejné moci, jež vedou řízení, v němž má být takovýto zajišťovací prostředek použit, tedy orgány činné v řízení trestním. Přezkoumání takového rozhodnutí soudem v témže řízení (tedy v řízení trestním) nese s sebou i řadu nesporných výhod. Nejde jen o operativnost a větší znalost důvodů, pro něž příslušný orgán veřejné moci považoval za nezbytné k zajištění přistoupit, ale především o odstranění nežádoucího prolínání různých procesů vedených různými orgány, tj. orgány činnými v řízení trestním a orgány správními a správními soudy. Na to ostatně upozornil i Senát ve svém vyjádření v citované věci sp. zn. Pl. ÚS 12/07.