III.ÚS 52/08 (Výpočet odměny exekutora v případě dobrovolného plnění povinného po nařízení exekuce)
Z odôvodnenia
Při stanovení výše odměny exekutora je třeba zohlednit, že povinný dlužník, byť po nařízení exekuce, splní svou pohledávku "dobrovolně", bez přímé exekuce, resp. ještě před jejím vynuceným provedením; výše odměny by dle názoru Ústavního soudu zde neměla vycházet pouze z výše vymoženého plnění, ale měla by odrážet složitost, odpovědnost a namáhavost exekuční činnosti podle jednotlivých druhů a způsobů výkonu exekuce. Ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů, i když samo o sobě není v souladu s principem právního státu (viz nález Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2007 sp. zn.
Pl. ÚS 8/06, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 44, nález č. 39, vyhlášen pod č. 94/2007 Sb.), může být určitým vodítkem pro stanovení výše odměny v těch případech, kdy dojde k uhrazení dlužné pohledávky povinným "dobrovolně" ve výše uvedeném smyslu. I přes zrušení části ustanovení § 5 odst. 1 uvedené vyhlášky citovaným nálezem nelze přijmout názor, že by exekutor neměl mít, pokud nedojde k realizaci exekuce, nárok na odměnu vůbec.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies