II.ÚS 264/09 (Doručení neúplného rozsudku a jeho vliv na běh lhůty k podání opravného prostředku)
Z odôvodnenia
Pro rozhodnutí konkrétního případu je významná otázka prokazování řádného doručení rozhodnutí, resp. toho, co bylo a co nebylo účastníku soudem doručeno. Pokud soud i napodruhé doručoval do vlastních rukou advokáta, bez poznámky např. v tom smyslu, že doručení má již jen informativní charakter, je Ústavní soud toho názoru, že svým postupem dal stěžovateli za pravdu, že původní doručení nebylo v pořádku. Pak je ale namístě uplatnit vůči soudu stejnou formální přísnost, jako ji v otázce doručování a předkládání podání (posuzování zmeškání lhůt, doručení nepříslušnému soudu atd.) uplatňuje soud vůči účastníkům. Pochybení při pořizování kopií rozsudku, při němž vypadne některá strana či list, se může jevit jako drobné, bez vážnějších dopadů do práv účastníka. Nicméně hodnocení takové chyby musí být proporcionální k posouzení postupu účastníka, který omylem adresuje své podání nesprávnému soudu. V obou případech jde o chybu, přičemž nelze jedné přisoudit fatální důsledky při současném tolerování druhé.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies