II.ÚS 1693/08 (K právu na užitky z věci)
Z odôvodnenia
Soud musí nejen respektovat právo, ale jeho výklad a aplikace musí směřovat k výsledku spravedlivému. Právo musí být především nástrojem spravedlnosti, nikoliv souborem právních předpisů, které jsou mechanicky a formalisticky aplikovány bez ohledu na smysl a účel toho kterého zájmu chráněného příslušnou normou. Vlastnické právo náleží svou povahou do kategorie základních práv a svobod jednotlivce a tvoří jádro personální autonomie jednotlivce ve vztahu k veřejné moci. Podle liberální tradice, která stála u zrodu ideologie základních práv a svobod, je vlastnické právo všezahrnující kategorií autonomního postavení jednotlivce vůči veřejné moci. Obnovení vlastnického práva na základě restitučního předpisu nemůže s ohledem na smluvní závazky státu vzniklé před rokem 1989 být fakticky negováno nemožností domoci se práva na užitky z obnoveného vlastnictví. Pokud stěžovatelce nebyla soudy poskytnuta ochrana jejího práva na užitky z věci, jež je předmětem jejího vlastnictví, aniž by byla dána jiná reálná možnost domoci se svého práva jinou cestou, než kterou volila, jde o porušení práva vlastnit věc, které je garantováno čl. 11 Listiny.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies