I.ÚS 92/08 (Požadavek spravedlivého procesu při posuzování náhrady nákladů řízení)
Z odôvodnenia
Stěžovatel se domáhal plnění, jehož výše závisela jak na znaleckém posudku, tak i na úvaze soudu (zvýšení odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění). Pokud by soud rozhodl rozsudkem tak, jak odpovídá smíru uzavřenému mezi účastníky, tj. že by stěžovateli vyhověl pouze z jedné poloviny, aplikoval by se § 142 odst. 3 o. s. ř., a stěžovateli by proto náležela plná náhrada nákladů řízení. Ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. je přitom nutno vztáhnout i na situace, kdy výše plnění vyplývá nejen z rozhodnutí soudu, ale i ze smíru. Doslovný jazykový výklad, vážící uplatnění § 142 odst. 3 o. s. ř. jenom k soudním rozhodnutím, by totiž vedl k absurdnímu závěru, neboť by žalobce, který uzavřel smír, stavěl do horší situace než toho, který smír neuzavřel, avšak míra jeho úspěchu či neúspěchu by byla stejná. Ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. je proto nutno rozumět tak, že se uplatní v těch případech, kdy výše žalovaného plnění závisela na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies