I.ÚS 908/09 (K rozhodování o náhradě škody způsobené státem - regulované nájemné)
Z odôvodnenia
Pokud se pronajímatelé domáhali náhrady újmy jak za období před, tak i po vykonatelnosti nálezu sp. zn.
Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), přestože po jeho vykonatelnosti měli možnost žalovat nájemce na zvýšení nájemného, a naplnit tak jeden ze základních principů soukromého práva "vigilantibus iura", zastává Ústavní soud pro takové případy názor, že nárok pronajímatele na náhradu za omezení jeho vlastnického práva vůči státu není neuplatněním nároku na zvýšení nájemného vůči nájemci zcela vyloučen, ale obecné soudy musí vzít v úvahu částku, kterou by býval mohl pronajímatel úspěšně požadovat po nájemci [v souladu se základními závěry vyjádřenými Ústavním soudem v nálezu sp. zn.
I. ÚS 489/05 ze dne 6. 4. 2006 (N 80/41 SbNU 59)], např. zohledněním situací, v nichž by ke zvýšení nájemného nedošlo ze sociálních důvodů na straně nájemce při neexistenci sociálního bydlení, jakož i s případnou aplikací § 136 o. s. ř., tj. určením výše, resp. zvýšení nájemného podle úvahy soudu, a o ni snížit výši náhrady uplatněné vůči státu.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies