I.ÚS 680/08 (Povinnost obecných soudů rozhodovat o náhradě za neústavní omezení vlastnického práva v podobě regulace nájemného)
Z odôvodnenia
Stěžovatelka se domáhala náhrady újmy jak za období před, tak i po vykonatelností nálezu sp. zn.
Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; č. 252/2006 Sb.). Přitom po jeho vykonatelnosti měla možnost žalovat nájemce na zvýšení nájemného a naplnit tak jeden ze základních principů soukromého práva "vigilantibus iura". Ústavní soud pro takové případy zastává názor, že nárok pronajímatele na náhradu za omezení jeho vlastnického práva vůči státu není neuplatněním nároku na zvýšení nájemného vůči nájemci zcela vyloučen, ale obecné soudy musí vzít v úvahu částku, kterou by býval mohl pronajímatel úspěšně požadovat po nájemci (v souladu se základními závěry vyjádřenými Ústavním soudem v nálezu sp. zn.
I. ÚS 489/05 ze dne 6. 4. 2006 (N 80/41 SbNU 59), např. zohledněním situací, v nichž by ke zvýšení nájemného nedošlo ze sociálních důvodů na straně nájemce při neexistenci sociálního bydlení, jakož i s případnou aplikací § 136 občanského soudního řádu, tj. s určením výše nájemného podle úvahy soudu), a o ni snížit výši náhrady uplatňované vůči státu.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies