I.ÚS 2855/08 (Povinnost obecných soudů rozhodovat o náhradě za neústavní omezení vlastnického práva v podobě regulace nájemného)
Z odôvodnenia
Ze závěrů výše uvedeného stanoviska, které doplňuje a upřesňuje stávající judikaturu a které obecné soudy v době posuzování zkoumané věci nemohly znát, je tedy zřejmé, že postup těchto soudů při posuzování stěžovatelova nároku nemůže obstát. Pro úplnost je však nutno připomenout - jak citované stanovisko Ústavního soudu uvádí - že samotná protiústavnost právní úpravy regulovaného nájemného ještě neznamená, že v každém individuálním případě došlo k porušení základního práva pronajímatele, resp. vlastníka bytu, ani to, že výše nároku na náhradu za nucené omezení vlastnického práva musí být identická s rozdílem mezi obvyklým a regulovaným nájemným. Obecné soudy však nesmějí nárok na náhradu vůči státu zamítat apriorně, ale jsou povinny při respektování shora vyslovených závěrů posoudit specifika jednotlivých uplatněných nároků v konkrétních případech a vytvořit procesní prostor včetně řádného poučení účastníků řízení, aby se účastníci mohli k novému právnímu posouzení vyjádřit a uplatnit případně i nové důkazy či námitky.