Pl.ÚS 63/06 (Rozhodování ministra spravedlnosti o odkladu vydání osoby nacházející se ve vydávací vazbě)
Z odôvodnenia
Ústavní soud zaujímá stanovisko, že shora naznačené otázky související s konkurencí extradičního řízení s jinými trestními řízeními jsou výsostně otázkami právními, jakkoliv v nich hraje svoji roli i ochrana zájmů státu, které jsou ryze politického charakteru. Podústavní právo výslovně nedává obecným soudům možnost zkoumat, zda byl dán a nadále trvá důvod, pro nějž bylo vydání odloženo, a to ani s ohledem na princip proporcionality mezi zájmem osoby, o niž se jedná, na osobní svobodě, zájmem vyžadujícího státu na provedení trestního řízení a tuzemským zájmem na provedení trestního řízení a výkonu trestu. Tyto otázky jsou totiž výlučně svěřeny ministru spravedlnosti coby orgánu moci výkonné, jak bylo rovněž uvedeno výše. Ústavní soud proto konstatuje, že podle čl. 8 odst. 5 Listiny základních práv a svobod není možné, aby ministr spravedlnosti coby orgán moci výkonné rozhodoval o omezení osobní svobody jednotlivce a o jeho dalším trvání, aniž by toto rozhodnutí mohlo být následně přezkoumáváno soudem ani k návrhu toho, koho se toto rozhodnutí týká. Rozhodnutí o odložení vydání není s ohledem na jeho důsledky ničím jiným než rozhodnutím o dalším trvání vydávací vazby, nota bene z jiného důvodu, než je extradice. Musí se tedy jednat o rozhodnutí spadající pod efektivní kontrolu soudu.