Pl.ÚS 6/08 (Obecně závazná vyhláška města Budyně nad Ohří č. 2/2005, o stanovení podmínek pro spalování tuhých paliv v obci)

Ústavní soud si je vědom, že ve své dosavadní judikatuře (např. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/06 ze dne 11. 12. 2007, odst. 50 - Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 47, nález č. 218, vyhlášen pod č. 20/2008 Sb.) dospěl k závěru, že zejména od menších obcí nelze očekávat, že své právní předpisy budou formulovat ve stejné kvalitě, jakou by měly mít formulace zákonných norem, neboť obce zpravidla nedisponují erudovanými legislativci, na stranu druhou však nelze připustit, a to ani v případě právních předpisů obcí, aby jejich ustanovení byla formulována natolik neurčitě či nesrozumitelně, že by adresát těchto norem nebyl schopen předvídat jejich aplikaci a neměl možnost upravit podle toho své chování. Reakce na společensky nežádoucí jevy v obci totiž nelze řešit autoritativním určením poměrů jednotlivců cestou své vlastní normotvorby, která zakotvuje povinnosti fyzických a právnických osob způsobem odlišným, než jak je stanoví zákon, a která je ve svém důsledku pro adresáta právní normy matoucí. Naproti tomu obec může v textu vyhlášky doslovnou citací zákona uvést konkrétní povinnosti stanovené v dané oblasti zákonem a s odkazem na příslušné zmocňující zákonné ustanovení uvést, jakým způsobem a v jakém rozsahu obec tohoto zmocňujícího ustanovení využívá a jaké konkrétní povinnosti a pravidla chování jsou předmětným ustanovením vyhlášky nad rámec zákona (nikoli však v rozporu s ním) ukládány. Takový způsob aplikace zákonného zmocnění je ústavně souladný a pro adresáta právní normy srozumitelný.