IV.ÚS 625/06 (K výkladu pojmu globální zajištění celního dluhu (globální celní záruky) a k posunu rozhodovací praxe Ústavního soudu)
Z odôvodnenia
Ústavní soud si nenárokuje neomylnost; jeho judikatura nesmí ustrnout na určitém stupni dosaženého vývoje tak, že by se Ústavní soud slepě a sveřepě držel v minulosti utvořeného právního názoru a odmítal vést jakýkoli dialog s účastníky řízení o možnosti posunu své rozhodovací praxe. K její změně je však nutno přistupovat opatrně a zdrženlivě. Aby se Ústavní soud nedopustil libovůle v rozhodování, a neporušil tak princip předvídatelnosti soudního rozhodování, je namístě, aby vlastní překonanou judikaturu nepřešel bez povšimnutí, ale naopak v odůvodnění svého rozhodnutí na ni upozornil a ozřejmil, jaké okolnosti jej vedly k zaujetí odlišného - nového právního názoru.