IV.ÚS 2603/07 (K právu obviněného být slyšen v řízení o stížnosti obviněného proti rozhodnutí obecného soudu o vzetí do vazby)
Z odôvodnenia
Městský soud v Praze při rozhodování o stížnosti proti rozhodnutí obvodního soudu o vzetí do vazby ze dne 11. 5. 2007 nereflektoval ústavněprávní výklad procesních podmínek rozhodování o vazbě podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vyložený v nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2004 sp. zn.
I. ÚS 573/02 (N 41/32 SbNU 397), čímž porušil, vycházeje ze smyslu a účelu efektivního a smysluplného koncentrovaného (specializovaného) ústavního soudnictví, majícího nezanedbatelnou funkci při sjednocování judikatury v oblasti ústavně zaručených kautel, maximu plynoucí z čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, dle níž vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány a osoby.