IV.ÚS 1181/07 (K uložení povinnosti platit výživné rodiči nezletilého dítěte, který je ve výkonu trestu odnětí svobody)
Z odôvodnenia
Nad rámec rationis decidendi, jako obiter dictum, v souvislosti s rozhodováním předmětné věci Ústavní soud poukazuje na skutečnost [obdobně jak učinil v době neexistence Ústavou České republiky předpokládaného Nejvyššího správního soudu - viz zejména nález sp. zn.
IV. ÚS 136/97 ze dne 18. 12. 1997 (N 167/9 SbNU 433), nález sp. zn.
III. ÚS 142/98 ze dne 4. 6. 1998 (N 65/11 SbNU 131), nález sp. zn.
III. ÚS 206/98 ze dne 9. 7. 1998 (N 80/11 SbNU 231), nález sp. zn.
III. ÚS 187/98 ze dne 1. 10. 1998 (N 112/12 SbNU 121)], že je ve věcech podle § 237 odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu nucen provádět v nezbytných případech korekci právních názorů, která by však jinak příslušela Nejvyššímu soudu. Současný "systém" dovolacího řízení nezná jiný prostředek korekce soudního rozhodnutí, jakož i prostředek sjednocování judikatury v předmětných otázkách, nežli je ústavní stížnost, což je nepochybně stav nežádoucí a neodpovídající principům výkonu spravedlnosti v právním státě.