II.ÚS 3288/07 (Posouzení nákladů řízení z ústavněprávního hlediska)
Z odôvodnenia
Podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění dalších vyhlášek, není-li stanoveno jinak, ve věcech, v nichž je předmětem řízení zaplacení peněžité částky nebo jiné penězi ocenitelné plnění, činí sazba odměny částky uvedené v tomto ustanovení. Zejména je-li předmětem řízení zaplacení peněžité částky, nemůže činit citované ustanovení žádné výkladové problémy. A proto pokud v souzené věci odvolací soud toto ustanovení nepoužil, porušil výše uvedené zásady. Navíc jeho rozhodnutí je vnitřně rozporné, neboť tím, že potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně i ve výroku o náhradě nákladů řízení, akceptoval postup soudu prvního stupně při jejich určení, avšak sám se od tohoto postupu při stanovení nákladů odvolacího řízení odchýlil, aniž vyložil důvody, proč tak postupoval.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies