I.ÚS 320/06 (K otázce vydání nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, v restitučním řízení)
Z odôvodnenia
Podle mínění Ústavního soudu je rovněž správný závěr, že nebylo pochybením odvolacího soudu, jestliže při úvaze o tom, zda tu nedošlo k protiprávnímu zvýhodnění ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., bylo přihlíženo i k právnímu předpisu, který nebyl předpisem obecně závazným, ale ukládal určité povinnosti státním orgánům při uzavírání právních úkonů s fyzickými osobami; to vzdor tomu, že pohled judikatury na to, zda i takové interní normativní směrnice, upravující nabývání věcí od státu, vydané k tomu příslušným orgánem státní správy, které nebyly ve Sbírce zákonů oznámeny, jsou či nejsou platnými předpisy ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., nebyl po dobu několika let zcela sjednocený. Rozhodující totiž skutečně musí být - ve vztahu k restitučním případům - jen to, zda nedodržení pravidel objektivního výběru směřovalo k nemístné preferenci jednoho ze zájemců či zda mohlo vést k faktickému vyřazení ostatních občanů z možnosti zajímat se o koupi věci. Je ostatně notoricky známo, že totalitní komunistický režim dodržoval i své vlastní právní předpisy v podstatě jen tehdy, jestliže se to jeho mocenským záměrům hodilo.