I.ÚS 1348/07 (K řádnému odůvodnění rozhodnutí o dalším ponechání obviněného ve vazbě dle § 71 odst. 4 tr. ř.)
Z odôvodnenia
V dané věci považuje Ústavní soud výrok nálezu za zcela souladný s posláním Ústavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), jehož soudci jsou povinni chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana (čl. 85 odst. 2 Ústavy). V době podání ústavní stížnosti byl stěžovatel držen ve vazbě bez dostatečně odůvodněného zákonného podkladu a nápravy tohoto stavu se marně domáhal v rámci soustavy obecných soudů. Proto jedinou jeho možností, jak se domoci ochrany svého základního práva, zůstala ústavní stížnost. I když bylo vlastní trestní řízení pravomocně skončeno (pozn.: ve věci rozhodl i Nejvyšší soud, který usnesením sp. zn.
3 Tdo 385/2008 ze dne 16. 4. 2008 odmítl dovolání stěžovatele), nemůže to být v dané konkrétní vazební věci důvodem odmítnutí ústavní stížnosti; takový postup odpírající stěžovateli přístup k Ústavnímu soudu jen na základě později nastalé skutečnosti by Ústavní soud považoval za nepřijatelnou rezignaci na plnění právě těch úkolů, které mu Ústava svěřuje. Autoritativní výrok tohoto nálezu není jen výrokem akademickým, neboť může mít pro stěžovatele i význam právní [obdobně i nález Ústavního soudu sp. zn.
IV. ÚS 385/03 ze dne 21. 4. 2004 (N 59/33 SbNU 95)].
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies