IV.ÚS 546/05 (K náležitému odůvodnění soudních rozhodnutí)
Z odôvodnenia
K tomu Ústavní soud odkazuje na svoje stanovisko k otázce opomenutých důkazů (např. nálezy sp. zn.
III. ÚS 95/97,
III. ÚS 87/99,
III. ÚS 464/99, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 8, nález č. 76, svazek 15, nález č. 100, svazek 19, nález č. 109), ve kterém konstatoval, že zásadu spravedlivého procesu je nutno vykládat tak, že ve spojení s obecným procesním předpisem v řízení před obecným soudem musí být dána účastníkovi možnost vyjádřit se nejen k provedeným důkazům a k věci samé, ale také navrhnout důkazy, jejichž provedení pokládá za potřebné; tomuto procesnímu právu účastníka odpovídá povinnost soudu o důkazních návrzích rozhodnout, a pokud jim nevyhoví, povinnost vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl. Jestliže tak soud neučiní, jako je tomu v daném případě, zatíží tak svoje rozhodnutí nejen vadami spočívajícími v porušení obecných procesních principů, ale současně postupuje v rozporu se zásadami vyjádřenými v čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.