II.ÚS 247/07 (K náhradě nemajetkové újmy za nezákonné omezení osobní svobody)
Z odôvodnenia
Je jistě právem a povinností státu zajišťovat ochranu společnosti vyšetřováním podezření ze spáchání trestné činnosti a jednotlivec je povinen v určitém rozsahu omezení z toho vyplývající snášet. Pokud však orgány činné v trestním řízení dospějí k pravomocnému rozhodnutí, které se posléze ukáže jako nezákonné, nebo si v průběhu trestního řízení počínají nezákonným nebo nepřiměřeným způsobem či způsobem neslučitelným s ochranou základních práv, čítajíc v to nejen extrémní případy nelidského či ponižujícího zacházení, ale též případy průtahů v řízení, jedná se o postupy, kterými již porušují jednotlivá osobnostní práva, jejichž ochrana je garantována čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Takové postupy nelze označit bez bližšího zkoumání za jiný výkon práva, jak to učinily v napadených rozhodnutích obecné soudy, a není proto jednoznačně vyloučeno, aby za takové porušení jednotlivci příslušela náhrada za nemateriální újmu vyvolanou ve sféře jeho osobnostních práv.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies