I.ÚS 639/04 (K odměně exekutora v případě, že povinný plnil dobrovolně po vydání exekučního příkazu)
Z odôvodnenia
Ústavní soud je přesvědčen, že obecný soud nedostál svým procesním povinnostem při přezkoumávání zákonnosti postupu exekutorky, a proto připomíná princip vycházející z čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Další ústavní princip, relevantní v této věci, je zakotven v čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Obecný soud svým postupem v předmětné věci z těchto mezí vykročil a stěžovatelce právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod neposkytl, neboť aplikoval protiústavní ustanovení vyhlášky č. 330/2001 Sb. ve znění vyhlášky č. 233/2004 Sb., ačkoliv ve smyslu čl. 95 Ústavy České republiky má povinnost nepoužít ustanovení podzákonného předpisu, pokud shledá jeho rozpor se zákonem. V tomto případě je jeho povinností postupovat v duchu zákona, rozhodnout a své rozhodnutí řádně odůvodnit.