Pl.ÚS 20/05 (K absenci právní úpravy umožňující jednostranné zvýšení nájemného v bytech)

Z odôvodnenia

Zvolená judiciální cesta řešení je výrazem posouzení relace zákonodárné a soudní moci. Jejich vztah vyplývá z dělby moci ve státě, tak jak je zachycena v Ústavě České republiky. Materiální přístup výkladu vede nutně k závěru, že tato dělba není sama sobě účelem, ale sleduje účel vyšší. Od samého počátku svého vzniku byla ústavním zákonodárcem podřízena idei, jejímž základem je především služba občanovi a společnosti. Každá moc má sklon k sebestřednosti, bytnění a korupci; absolutní moc ke korupci nekontrolovatelné. Jestliže některá ze složek moci přestoupí ústavní rámec svého vymezení, svoji pravomoc, nebo naopak neplní své úkoly a tím brání v řádném fungování druhé (v posuzovaném případě soudní moci), musí nastoupit kontrolní mechanismus brzd a vyvažování, který je do systému dělby zabudován. Hlavní úkol soudní moci definuje Ústava České republiky takto: "Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům." (čl. 90) a "Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci." (čl. 4). Ze stejného ústavního rámce demokratického právního státu vyplývá pozice Ústavního soudu: "Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti." (čl. 83). Z těchto hledisek obecné soudy včetně Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 31. 8. 2005 sp. zn. 26 Cdo 867/2004) chybují, pokud odmítají poskytnout ochranu právům fyzických a právnických osob, které se na ně obrátily ze žádostí o spravedlnost, pokud jejich žaloby zamítají s formalistickým odůvodněním a odvoláním se na nečinnost zákonodárce (neexistenci příslušné právní úpravy), a to poté, co jim Ústavní soud, jako ochránce ústavnosti a její kontroly, otevřel svými rozhodnutími cestu. Ústavní soud opakovaně prohlásil stav nerovného postavení jedné skupiny vlastníků nájemních bytů a domů za diskriminační a protiústavní. Dlouhodobou nečinnost Parlamentu České republiky pak za neslučitelnou s požadavky právního státu. Ústavní soud se stal z vůle ústavního zákonodárce odpovědným za dodržování ústavního pořádku v České republice, a proto nehodlá rezignovat na tuto svoji povinnost, k plnění povinností povolává i obecné soudy a odmítá spoléhat pouze na tlak Evropského soudu pro lidská práva.
Spisová značka: Pl.ÚS 20/05
Forma rozhodnutia: Nález
Súd: Ústavný súd ČR
Dátum vyhlásení: 7. 3. 2006
Dátum rozhodnutia: 28. 2. 2006
Dátum podania: 30. 3. 2005

S-EPI, s.r.o. © 2010-2025, všetky práva vyhradené

cookies24x24  Súhlas s použitím cookies

Táto webová stránka používa rôzne cookies pre poskytovanie online služieb, na účely prihlásenia, poskytovania obsahu prostredníctvom tretích strán, analýzu návštevnosti a iné. V súlade s platnou legislatívou, prosíme, o potvrdenie súhlasu alebo nastavenie Vašich preferencií.

Pamätajte, že súbory cookies sú užitočné pre rôzne užívateľské nastavenia a ich odmietnutím sa môže znížiť Váš užívateľský komfort.

Viac informácií o cookies.